D O M I & Tenhle gay je b-o-ž-í!

Neznám sice moc gayů, ale tenhle je boží.

 

V jeden krásný letní den jsme se měli sejít v restauraci u lesíka. Sama osobně se tam vyskytuji poměrně často, a proto se dalo očekávat, že při návštěvě Timothyho by to nebylo jinak.

Doteď jsem o něm slyšela pouze z povídání, jako o milém, vtipném, dětském a vždy optimisticky založeném chlápkovi, zcela ignorující svůj přes-čtyřicátní věk.

Jelikož je Timothy i ranní ptáče, byl v restauraci téměř o hodinu dříve.

Stál na terase, a jakmile spatřil naše auto, jeho ruka rychlostí blesku vyletěla do vzduchu a začal pouze dlaní mávat jako splašený! (Přála bych vám vidět ty rozzářenná očka).

Všichni jsme vyšli a mířili si to za naším přítelem. Do cesty mi ale stihli vstoupit dva malý pejsánci, u kterých jsem bohužel nepoznala rasu. Tedy, jeden byl pudlík.

"No tak, Elinko. Sedni!" přikázal Timothy pudlíkovi.

K mým známým, kteří se s Timothym znali lépe než já, přišel, a vzájemně si věnovali letmý polibek. Já obdržela jen hodně hlasité a úsměvné: "AHOOJ!"

Všichni jsme se usadili a najednou se Timothy dal do takového smíchu, který byste možná popsali, jako roztomilý.

"Hihi, víte co se mi stalo, holky?" podíval se na nás v kruhu a na tváři se mu zobrazil provinilý výraz.

"Jen co jsme přijeli, Elinka celá nadšená vběhla dovnitř k té milé paní servírce," pronášel tak dívčím hlasem, až jsem se musela usmát, "Elinka jim počúrala bar." uchichtl se.

Všechny, jak jsme tam seděly, jsme se daly pouze do smíchu. Nevím, jestli tím, jaký měl jeho pudlík měchýř, nebo tím, že to zkrátka řekl tak nevěřícně vtipně.

"No, tak jsem se té paní omluvil, a slíbil jí, že už jsem příště nepojedu." zcela upřímně ukončil jeho nevědomky, pro nás, "funny story".

Timothy si pak vzpomněl, že je vlastně daleko od svého velkoměsta, a rozhodl se, jako správný gentleman, který chce vypadat velice "nepražácky", pronést: "Takže holky, vy tu máte někde ty jeskyně, co?" znovu ten hlas.

Odmlasknul si: "Ááá, počkejte. Too.." protahoval každé slovo a znovu nahodil šibalský výraz. "Víte, já nechci vypadat jako nějaký pako...to jsou ty jeskyně... jako tady pod náma?"

***

Všichni jsme odjeli na chalupu a když všechna auta zaparkovala na vedlejší zahradě, Timothy otevřel kufr a vytáhl všechno kempovací zařízení.

"Eh, Timothy, budeme bydlet a i spát v chatě." opravily jsme ho všechny.

Nastala další půlhodinka přemlouvání, že nebude zkrátka spát sám venku na odlehlém poli, zatímco my budeme ležet v zařízené chalupě, s přívodem teplé vody a proudu.

Odrfrkl si a začal trošku uraženě házet zase všechno vybavení pro přežití do kufru: "Ccc, holky, a já si sem táhnu všechny ty vaše vesnický potřeby, abych byl připravenej..."

Posední, co držel, byl ešus. Zkoumavě na nás pohlédl: "A co tohle?"

Jedna z nás ukázala směrem ke kufru. "Máme talíře." A hodil ho uraženě zpátky do kufru ke stanu.

Usedli jsme pod pergolu, kde Sára vytáhla pití, které měla na starosti. Každému nalila, a to už se Timothy bavil s Gabčou o výchově psů.

"Ty, Gábi..." začal nenápadně, "ty seš stejně hrozná, ty toho svého pejska vůbec nemiluješ." a vášnivě se snažil hladit Elinku i Bárinku současně.

"Ty moje holčičky všude se mnou běhají. A i se mnou spí. Ty jseš fakt hrozná, ví vůbec tvůj Rox, že ho máš ráda?" a znovu popusinkoval Elinku s Bárinkou.

Když se jednalo o psy, nedal si nikdy nic vysvětlit. Prý je láska zkrátka na prvním místě. A vůbec by prý pro něj nebyl problém, kdyby taky měl Gábinýho Roxe - Bernského salašnického, dospělého psa. V posteli.

Nakonec jsme se dostali k tomu, aby nám Timothy vyprávěl o jeho příteli. Nepatrně zrudl, ale hned se dal celý natěšený do vyprávění.
Po chvíli se zdálo, že řekl to nejdůležitější, a tak jen lovil v paměti, aby nám ještě něco pověděl.

Začal si hrát s prsty a usmívat."No, a tak jsme se sešly teda u Gordona, bylo tam poměrně plno, ale po chvíli se to..." zastavil se, když nahmatal Hančinu kabelu.

V ten moment jí první věnoval tichý, ale velice hbitý pohled, který následoval ještě rychlejš úchop: "PANEBOŽE, HANI!... Ty-máš-GUESSKU!" poslednímu slovu věnoval asi pět vteřin, aby rázně zdůraznil "éééé" a "ůůůů".

 

Myslím, že tohle byl ten moment, kdy jsem ho začala milovat.

Nakonec ještě nezapomněl dodat: "Heleďte, slyšel jsem, že teď všichni mladí komunikují přes takový ten twitter. Tak jsem si ho taky založil. Normálně věřte, nebo ne, ještě jsem nepřišel na ovládání." a začal zkoumat svůj mobil.

Je to tak senzačně nabíjející a úžasný člověk, že mi jeho odjezd chybí doteď. Ráda bych dodala, že ačkoli si s náma "hraje na takové menší pako", tak má úctyhodné zaměstnání, a jako člověk je velmi chytrý a inteligentní.

Vzpomínám na něj jako na oblíbenou postavu z populárního filmu, se kterou se celý život přejete setkat.