Jak se stát znalcem politiky (BLOND VERZE)

Rozhodla jsem se, že s tím mým fantazírováním musím skoncovat a raději častěji číst noviny.

K tomuhle rozhodnutí mě přivedla páteční přednáška práva a státovědy.

"Pokud jste nečetli Vladaře, tak mi prosím Vás, ani nelezte ke zkoušce".

Dobře, vyzvednout Vladaře v knihovně - poznamenám si.

"A jestli náhodou nejste vůbec obeznámeni se základní politickou faktografií - tak nemáte žádnou šanci."

Člověk slabě polkne.

"Pokud totiž neznáte termíny, jako SPRČS," (určitě něco takového řekl…), "či opoziční smlouvy a občanské fórum, tak z toho nic nebude."

A tak se stalo, že jsem během 10 minut utratila v trafice dvě stovky. Jsem totiž děsně rychle nadšený typ člověka do všeho nového, proto jsem si odnesla domů několik výtisků novin. Od PRÁVA přes PRAŽSÝ DENÍK, Týden, Lidové noviny, nějaké E15 (či co to je)...

Na bytě hned holky zaznamenaly, že jsem, podle nich "PROBOHA!" investovala do novin:

"Domčoo? Ty sis koupila PRÁVO??" ptala se jedna.

"Jo."

"A prooč?"

"Abych byla chytrá."

"A co, jaký to je?"

"Nerozumim."

 

Ovšem pozor! U třetích novin jsem už některé opakované věci poznávala.

Jo, a abych byla úplná - co se týče mého vzdělávání po škole, jsem si dnes odnesla z knihovny přesně jedenadvacet knih.

Ani se neptejte jakého typu, protože byste se možná divili, proč si sakra půjčuju něco jako Práce ze vzteku - od Topolánka k Nečasovi.

Hm, tak. A je to venku.

Zbytek je ale o něco moudřejší…

Proto vám své publikace dál vyjmenovávat nebudu, abych vás nechala v té představě.

 

Teď se jdu konečně vrhnout k první knize! Jo! Už se nemůžu té bichle dočkat.

Jen si ještě dojdu zaběhat.

A samozřejmě najíst.

Neměla bych zajít náhodou navštívit babičku..?

Asi jo, je pořád doma sama.

Jo, a vyvenčit psa…

 

…možná si pustim nějakej pěknej film.